Co rozumíme pod pojmem "plánování sociálních služeb"?

Plánování sociálních služeb probíhá tak, aby odpovídaly místním podmínkám a potřebám jednotlivých občanů – uživatelů. Je to otevřený proces pro všechny, kteří chtějí pomoc při řešení důležitých otázek v oblasti sociálních služeb.

Na co se klade důraz?  

  • Na zapojení všech, kterých se zpracovaná oblast týká
  • Na dialog a vyjednávání

Kdo je účastníkem procesu komunitního plánování?

V rámci procesu komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany, tzv. triáda, tj. uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb.

Účastníci procesu:

  • uživatelé sociálních služeb - osoby, které sociální služby potřebují a užívají.
  • zadavatelé sociálních služeb -  jedná se především o obce, města a kraje, které jsou
    odpovědné za zajištění sociálních služeb                                                    
  • poskytovatelé - organizace, které při splnění zákonem stanovených podmínek sociální služby poskytují
  • veřejnost - občané, kterých se tato oblast nějakým způsobem dotýká (např. rodinní příslušníci, místní dobrovolníci a další)

Co získá uživatel a poskytovatel účastí v komunitním plánování? 

  • možnost podílet se na utváření podoby sociálních služeb
  • příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
  • příležitost k navázání nové spolupráce
  • informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb.

Co celkově komunitní plánování sociálních služeb přináší?

  • zvyšování informovanosti o sociálních službách
  • možnost spolupráce na utváření sociálních služeb 
  • prohlubování vzájemné spolupráce
  • zlepšení místní dostupnosti, časové dostupnosti a kvality sociálních služeb

Co je výsledkem?

Výsledkem komunikace mezi jednotlivými účastníky komunitního plánování je „Střednědobý plán sociálních služeb“ na určité období, ve kterém jsou stanoveny konkrétní priority, cíle a opatření předem daných cílových skupin.